Napsal uživatel Petr Procházka | 20 Leden 2009
Posted in Ostatní

Říká se, že když se o člověku mluví, tak neumřel. To rčení beru jako velikou pravdu a jsem upřímně rád když se tu a tam doslechnu, že se o mě mluví. Člověku to hned dodá pocit sounáležitosti s „davem“.

Pravda, někdy to co se člověk dozví není zrovna potěšující, zvláště když na tom není ani kapku pravdy, jako třeba když jsem se dozvěděl někdy koncem léta, že jsem šíleně zadlužený podvodník po kterém jdou snad policie celého světa J. V první chvíli, když se takovou „zaručenou“ zprávu dovíte do Vás vjede blesk vzteku a onoho slaboduchého jedince, který takové zprávy šíří by jste zašlapali deset sáhů pod zem. Pak si ale uvědomíte, že právě to je ten důvod, proč takové pomluvy vznikají. On to není slaboduchý jedinec, který by si neuvědomoval co dělá a co říká, on je to naopak velmi cílevědomý „kutil lidských osudů“, který se snaží svým jednáním odstranit ze své cesty to, co považuje za svou hrozbu. Holý fakt, že ta hrozba je pouze v hlavě onoho kutila a nikdo jiný ji nevnímá, je naprosto irelevantní. Kutil spřádá své sítě a snaží se trefit cíl. Za trefu považuje skutečnost, že dotyčnému zavařil, že se vzteká a má z ostudy kabát, že je mu z toho tak zle, že raději opustí scénu. Ne nadarmo už od samotného vzniku lidství je pomluva považována za nejúčinnější zbraň. Pokud Vám toto vše včas dojde, pochopíte, že jediná možná reakce na takového kutila je velká hromada humoru, nadsázky a „nervové“ rezistence.

Jindy „TO“ co se o sobě doslechnete je tak scestné, až je to zábavné a opravdu dobře se pobavíte. Jsou to již tři měsíce, kdy mě má vyhřezlá ploténka a díky tomu zborcená bederní páteř přišpendlila k posteli a na hodně dlouhou dobu vyřadila z normálního života a tím pádem i z mého modelářského světa. Teprve na přelomu roku, a to doslova, jsem se vrátil k létání. Díky místu, kde jsem konec roku trávil a schodě náhod, že právě v tom místě vzniklo nové modelářské letiště, jsem svůj návrat mezi „živé“ modeláře slavil 31. prosince. Pomalu jsem se začal probouzet ze svého nemocenského spánku a tak jsem samozřejmě přišel do kontaktu s pár kamarády z letiště. Při jedné večerní konverzaci na ICQ jsem se tak dozvěděl, že za tu dobu, co jsem nechodil na letiště mě opustila přítelkyně a musel jsem prodat auto abych si mohl koupit letadlo na které jsem ale složil jen zálohu a nemám na doplacení. Z jiného zdroje jsem dopadl ještě hůře a můj život je v totálních troskách a čeká mě kriminál. Zůstal jsem sám, bez peněz a nemocný.

Poučen z předchozích zkušeností s pomluvou jsem už tyto zkazky bral s humorem a notnou dávkou nadsázky. S mou manželkou, která je stále po mém boku jsme se tomu všemu opravdu dobře zasmáli, nasedli do naší Laguny, kterou jsme neprodali a vyrazili poutrácet trochu těch peněz, o které jsme ještě nepřišli.

Pomluva je opravdu silná zbraň. Velmi špatně se jí brání. Účinná může být ale jen tam, kde je snaha jí uvěřit a kde jí podlehnete. Tam, kde se jí umíte zasmát nemá žádnou sílu a může být zdrojem skvělé zábavy.

Bavte se skvěle a nenechte se rozhodit někým, jehož ego je větší než jeho rozum.

< Předchozí